• Autor: Vlastimil Kouřimský
• pondělí 26. ledna 2026

Ať se nám chce nebo ne, musíme občas řešit aktuální požadavky doby i v oblasti společného bydlení. Jedním z momentálně aktuálních požadavků je otázka uskladňování a nabíjení elektrokol a elektrokoloběžek ve společných prostorách domů. A protože jde o poměrně nový fenomén, je kolem něj spousta nejasností a otázek. V dnešním digitálním světě plném okamžitých informací z celého světa je internet plný hrůzostrašných videí hořících a explodujících baterií, díky nimž hoří byty a domy. Na druhé straně je spousta mladých aktivních lidí, kteří chtějí jezdit do práce či do školy na moderním prostředku, nikoliv autem či hromadnou dopravou.

Legislativa zatím nemá žádné přesné a účinné nástroje, jak určit správné chování lidí. Existuje samozřejmě v obecné rovině legislativa, která řeší, že se máte chovat tak, abyste nadměrně neobtěžovali své okolí, abyste nezhoršovali požární bezpečnost a podobné obecné pokyny. Pokud nabíjíte jakýkoliv elektrospotřebič a nemusí to být zrovna elektrokoloběžka, máte mít nabíjení pod kontrolou a pod dohledem. Ale nikde se konkrétně nedočtete, co je dovoleno či co je zakázáno. Takže je to spíše na nás a zase na tom selském rozumu.

Nemůžeme diktovat lidem, co mají mít v bytě a jak se tam mají chovat. To je jejich zodpovědnost, sami musí vědět, jak mají bydlet, aniž by ohrožovali sebe, své blízké nebo sousedy. Můžeme pouze regulovat chování lidí ve společných prostorech. Po mnoha úvahách a zvažování všech pro i proti jsme došli k názoru, že pro obecnou bezpečnost všech bydlících v domě zakážeme nabíjení i skladování elektrokoloběžek a elektrokol ve společných prostorách. Respektive zakážeme skladování baterií k těmto prostředkům. Pokud bude koloběžka nebo jízdní kolo bez baterie, je v kategorii běžného kola či koloběžky, tedy bez omezení. A jak jsme k tomuto rozhodnutí došli? Šlo o poměrně jednoduchou úvahu. Naše domy byly postavené v době, která nepočítala s tímto typem zátěže společných prostor. Ty proto nejsou technicky, požárně ani hygienicky uzpůsobené k nabíjení a skladování tohoto typu baterií. Máme za to, že musíme upřednostnit bezpečnost všech před pohodlím vybrané skupiny. Ustanovení o tomto omezení chceme zapracovat i do domovních řádů. Mluvíme samozřejmě o domech družstevních a o společenstvích, kde jsme statutárním orgánem. V případě společenství s vlastními výbory půjde pouze o doporučení.

Pokud bude mít dům pocit, že chce umožnit svým bydlícím ukládání a nabíjení elektrokol ve společném prostoru, nic mu nebrání. Musí jen k tomu upravit vybranou společnou prostoru a splnit veškerá bezpečnostní a požární nařízení. Znamená to poměrně vysoký jednorázový výdaj a následné pravidelné náklady na údržbu a revizi takového nabíjecího a skladovacího místa. Z toho vyplývá, že se úprava musí schválit na členské schůzi a na shromáždění vlastníků a bude potřeba souhlas všech vlastníků a nájemců. Je pravděpodobné, že úprava bude podléhat schválení stavebního úřadu a následně bude vyžadovat i změnu prohlášení vlastníka. Nevíme to jistě, protože jsme to ještě nikde nerealizovali.
Také je ještě možné, že nás tlak bruselských legislativců v budoucnosti donutí budovat nabíjecí body v každém domě. Nechme se překvapit, možné je všechno.